Partneři, kteří sebou navzájem pohrdají, jsou náchylnější k infekčním chorobám (rýmě, chřipce apod.) než ostatní lidé.

Někdy si ve vztazích nerozumíme. Z různých důvodů... Dnes se zaměřím na jeden důvod, se kterým se ve své praxi setkávám vždy - různé jazyky lásky.

Zažíváte nervozitu a úzkost již jen při pomyšlení na návrat do kanceláře? Skoro byste rádi, aby vás zpět do kanceláře někdo doprovodil?

Řekli byste, že puberta a období vzdoru mají dost společného? Ano. Během obou vývojových fází dělají děti nové a vzrušující věci.

"Per aspera ad astra - přes překážky ke hvězdám." Loňský rok byl v mnoha směrech bezprecedentní. Mnohému nás naučil a zároveň mnoho z nás prošlo krizí. Krizí v nejširším slova smyslu.

Pocit dlouhodobé dovolené nebo integrace do nové země? Který pocit u vás převládá?

Proč jsme vlastně odešli do zahraničí? Za studiem, za prací, za partnerem/kou, z politických důvodu, naučit se jazyk, za dobrodružstvím? Nebo to mělo i jiný důvod?

Říká se, že opakovaný vtip není vtipem. I tak mne vtip: "A musíme další lockdown strávit se stejnou rodinou, resp. partnerem/kou?" pobavil i podruhé, protože mám ráda černý humor.

"Je sobecké myslet nejprve na své potřeby a pak až na potřeby ostatních?" S touto otázkou se ve své psychoterapeutické praxi setkávám poměrně často.

Lidé reagují na změny různě - někoho jako by se ani netýkala, jiný ji nese opravdu těžce a někdo z ní naopak vyjde posílen. Jak je vlastně možné, že někoho i nečekané změny nakonec ještě posílí?